Autoři prezentují své zkušenosti s technikou a výsledky roboticky asistovaných resekcí plic prováděných na jejich pracovišti od května roku 2023. Ve svém sdělení prezentují k diskusi výhody i nevýhody tohoto operačního přístupu.

Naše zkušenosti se segmentálními resekcemi plic
Hanke I., Palenčar D., Borovka J., Maršík, L.
Od roku 2019 je dle doporučení ESMO v souladu s guidelines pro léčbu plicní rakoviny možné provádět s kurativním záměrem sublobární resekce. Autoři referují o svých zkušenostech s roboticky provedenými operacemi za jeden kalendářní rok.
Sledovali standardní demografické parametry, počet a typ provedených výkonů, délku operací, délku hospitalizace, výskyt komplikací, počet readmisí, velikost krevní ztráty, počet odebraných uzlin.
Během uvedeného období provedli roboticky 69 sublobárních anatomických resekcí. Nejčastěji provedená byla resekce segmentu S1. Průměrná délka hospitalizační doby byla 5 dnů, počet reoperací 1,4%, počet readmisí 1,4%. Průměrná krevní ztráta byla 80 ml. Průměrný počet odebraných uzlin byl 7.
Závěr. Na našem souboru je zřetelné že sublobární anatomické resekce plic jsou pro pacienty bezpečně. Délka operace je srovnatelná s ostatními endoskopickými resekcemi se podobnou morbiditou. Pro nemocného je to jistě menší zátěž při zachování lepší plicní funkce. Stran dlouhodobého přežití je třeba vyčkat na delší časový odstup.

V roce 2017 vznikla Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče (POCH) s cílem centralizovat pacienty s bronchogenním karcinomem. Trend ve světě jasně ukazuje významně lepší výsledky u pacientů léčených ve specializovaných vysokoobjemových centrech. V těchto centrech jsou zastoupeny odbornosti podílející se na diagnostice, léčbě i následné dispenzarizaci pacientů. Ukazuje se opakovaně, že v těchto centrech je významně menší perioperační i pooperační mortalita a morbidita, která je dána zkušenostmi operačního týmu a následně veškerého personálu podílejícího se na péči o pacienty.
Autoři sdělení předkládají soubor pacientů z období let 2017 až 2024 léčených v POCH centru ve Fakultní Thomayerově nemocnici na Klinice hrudní chirurgie 3. LF UK a FTN. Autoři se věnují skladbě pacientů, ukazují vzrůstající penetraci miniinvazivních výkonů (MITS – miniinvasive thoracic surgery). Ve FTN má mininvazivní operativa dlouholetou tradici, operace přístupem VATS (video-asisited thoracic surgery) se provádí více něž 15let, od roku 2011 se využívá 3D systém EinsteinVision a jejich počet postupně vzrůstal v důsledku snahy odklonit se od značně mutilujícíh a bolestivých otevřených operací z torakotomického přístupu. V roce 2023 nastal další posun v MITS, ve FTN vzniklo robotické centrum a na klinice se provádí roboticky asistované operace plic (RATS přístupem).
Pac. jsou referováni na mezioborovém semináři (MDT – multidisciplinární tým), jehož součástí jsou lékaři patřičných odborností, které se podílejí na celém algoritmu péče o pacienty s onemocněním plic.
V POCH centru ve FTN je pacientům nabízena komplexní péče, kdy pacienti s karcinomem plic dle výsledku zhodnocení veškerých informací a dostupné obrazové dokumentace jsou indikováni k chirurgické terapii či jiným metodám onkologické péče. Stejně tak jako další centra se FTN na podzim 2023 přidala k bridging programu léčby indikovaných pacientů k neoadjuvantní chemoimunoterapii s následnou radikální chirurgickou resekcí, ve FTN byla velká většina těchto pacientů indikována a následně operována RATS přístupem.
Na Klinice hrudní chirurgie 3. LF UK a FTN se provádí celá škála torakochirurgických výkonů diagnostických i kurativních, operativa zahrnuje terapii zánětlivých onemocnění plic a dutiny hrudní i nezhoubných nádorů, nicméně předmětem sdělení jsou výkony prováděné pro karcinom plic zejména lobektomie s mediastinální lymfadenktomií a sublobární resekce. Součástí sdělení jsou i peroperační videa.

Úvod:
Neoadjuvantní chemo-imunoterapie představuje nový terapeutický přístup pro vybrané pacienty s resekabilním nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC). Výsledky ze studie CheckMate 816 prokázaly slibnou onkologickou účinnost i bezpečnostní profil. Nicméně, reálná klinická data týkající dopadu této nové léčebné strategie na chirurgické výsledky a chirurgickou praxi jsou nejsou dosud dostatečná. Cílem práce (přednášky) je seznámit posluchače s teoretickým základem této nové léčebné modality a prezentovat vyhodnocení chirurgických výsledků u pacientů po neoadjuvantní chemo-imunoterapii léčených ve FN Motol.

Metodika:
Analyzovali jsme pacienty s resekabilním NSCLC, kteří podstoupili neoadjuvantní léčbu nivolumabem v kombinaci s chemoterapií na bázi platiny ve FN Motol během prvního roku dostupnosti této léčby v České republice (od srpna 2023 do srpna 2024). Byly hodnoceny demografické, chirurgické a patologické parametry, včetně míry dosažení R0 resekce, patologické kompletní odpovědi (pathological complete response, pCR) a významné patologické odpovědi (major pathological response, MPR).

Výsledky:
Celkem 21 pacientů bylo léčeno neoadjuvantní chemo-imunoterapií a u 19 (90,5 %) byla následně provedena chirurgická resekce. Lobektomie byla provedena u 79 % pacientů, pneumonektomie ve 2 případech (10,5 %). Medián délky operačního výkonu byl 180 minut (rozmezí: 80–252 minut). R0 resekce byla dosažena ve 100 % případů, pCR a MPR byly pozorovány v 52,4 % a 57,1 % případů. Intraoperační komplikace vedoucí k technickým obtížím, jako je výrazná lymfadenopatie a hilová fibróza, byly zaznamenány u 68,4 % a 57,9 % případů. Nicméně, tyto faktory nevedly k významně vyšší pooperační morbiditě a žádný pacient nezemřel během prvních 90 dní od operace.

Závěr:
Počáteční data z reálné klinické praxe v rámci našeho centra naznačují, že chirurgická resekce po neoadjuvantní chemo-imunoterapii u resekabilního NSCLC je dobře tolerovaná a lze ji provést s vysokou mírou dosažení R0 resekce a přijatelnou pooperační morbiditou. Důležité je, že se jedná o první studii, která hodnotí chirurgické výsledky po neoadjuvantní chemo-imunoterapii u resekabilního NSCLC v České republice. Pozorované míry patologické odpovědi podporují další širší integraci této strategie do běžné klinické praxe. V závěru přednášky budou prezentovány i navazující výzkumné projekty v této oblasti.

Centrum pro laryngotracheální chirurgii ve FN Motol zajišťuje komplexní péči o pacienty s vrozenými a získanými onemocněními laryngu a velkých dýchacích cest, u kterých je nutná úzká mezioborová spolupráce, komplexní diagnostika a kompletní spektrum intervenčních metod, včetně složitých rekonstrukčních chirurgických výkonů.
Pro vznik centra bylo nezbytných několik základních předpokladů. Vzhledem k tomu, že se jedná o medicínskou oblast, kde se překrývá řada oborů (hrudní chirurgie, dospělá a dětská pneumologie, anesteziologie, otorhinolaryngologie, foniatrie), nezbytnou podmínkou byla vysoká expertíza ve výše zmíněných oborech, kterou naše nemocnice beze zbytku poskytuje. Díky zkušenostem s transplantacemi plic má centrum nejlepší předpoklady k úspěšnému chirurgickému řešení onemocnění v tracheobronchiální oblasti a ve spojení s našimi kolegy i v oblasti laryngotracheální. Naše dlouholeté zkušenosti s perioperačním využitím extrakorporální membránové oxygenace (ECMO) přispívají k tomu, aby tyto dlouhé a komplexní výkony byly jak technicky proveditelné, tak zároveň i bezpečné.
V lednu 2024 byli na naší klinice poprvé operováni dva pacienti s kritickými stenózami průdušnice ve spolupráci s prof.Walterem Klepetkem z Vídně. Po důkladné přípravě a jednáních jsme mohli v našem centru využít jeho zkušeností a mohli těmto pacientům nabídnout raritní chirurgický výkon. Oba pacienti měli excelentní pooperační průběh i efekt operace. Do budoucna máme od prof.Klepetka příslib další spolupráce a edukace při řešení složitých a vzácných onemocnění v laryngotracheální oblasti, včetně výkonů v úrovni gloticko-subglotické.
Obsahem sdělení je představení našeho centra v celé šíři, včetně krátkých kazuistických shrnutí obou případů pacientů operovaných ve spolupráci s prof.Klepetkem.

Úvod: Akutní mediastinitida je potenciálně fatální, difuzní zánětlivé postižení mediastina s letalitou až 20 %. Příčinami jsou perforace jícnu, sestup infekce z krku, infekce sternotomie, přestup infekce z pleurální dutiny při jejím empyému či hematogenní šíření infekce z jiných lokalit. Postihuje zpravidla jedince v 5. - 6. dekádě věku, častěji muže, u nichž jsou přítomny rizikové faktory jako např. diabetes mellitus II. typu, abusus alkoholu, obezita, jaterní cirhóza a další. Infekce je zpravidla polymikrobiální aerobní i anaerobní, přičemž primárně dominují kmeny Streptococcus sp., posléze až v polovině případů přichází mykotická superinfekce.

Cíl: Autoři prezentují retrospektivní analýzu souboru nemocných s akutní mediastinitidou léčených v devatenáctiletém období a vlastní zkušenosti s chirurgickou léčbou tohoto onemocnění.

Metodika: V období let 2006-2024 jsme léčili 101 nemocných s akutní mediastinitidou, 67 mužů a 34 žen, medián věku byl 56 let (19-98 let). V uvedeném souboru jsme sledovali příčiny a typ akutní mediastinitidy, délku anamnézy, komorbidity, metody stanovení diagnózy, čas od stanovení diagnózy do doby operace, typy a počty operačních výkonů, výsledky mikrobiologických vyšetření, délku drenáže a hospitalizace, komplikace a výsledky léčby.

Výsledky: Nejčastějším typem akutní mediastinitidy byla descendentní mediastinitida (51,5 %). Medián délky anamnézy onemocnění byl 2 dny, medián času od stanovení diagnózy akutní mediastinitidy do jejího operačního řešení byl 4 hodiny a 51 minut. Celkem bylo provedeno 158 operačních výkonů. Významné komplikace byly zaznamenány u 67 případů. Významné komorbidity mělo 76,2 % pacientů. Nejčastějším patogenním kmenem byl Streptococcus sp. (59 případů) a patogenem Streptococcus anginosus (22 případů). V souboru zemřelo 16 pacientů (15,8 %), 7 pacientů s descendentní mediastinitidou a 9 pacientů s perforací jícnu. Pacienti starší šedesáti let mají 6,8krát vyšší riziko úmrtí. Pacienti s více než 2 komorbiditami mají 14,3krát vyšší riziko úmrtí (diabetes mellitus II. typu – Odds Ratio 6; ischemická choroba srdeční – Odds Ratio 8,7; poruchy srdečního rytmu – Odds Ratio 8,5; cévní mozková příhoda – Odds Ratio 8,5). Přítomnost kvasinek v kultivačním materiálu zvyšuje riziko úmrtí 4,4krát.

Závěr: Pro léčbu akutní mediastinitidy je zásadní včasné odstranění její příčiny, dostatečný débridement mediastina a jeho vícenásobná drenáž s možností kontinuální pooperační laváže. Při řešení perforace jícnu máme velmi dobré zkušenosti s použitím stentu.