CRS (cytoredukční chirurgie) a HIPEC (hypertermická intraperitoneální chemoterapie) je léčebná metoda, která kombinuje chirurgický výkon, při němž se odstraní maximum nádorových ložisek v dutině břišní, s intraoperační laváží dutiny břišní zahřátým chemoterapeutikem. Tento výkon byl prvně proveden v roce 1980 ve Washingtonu profesorem Paulem Sugerbarkerem. V České republice byla tato metoda provedena poprvé v červnu 1999 ve Fakultní nemocnici na Bulovce v Praze profesorem MUDr. Františkem Antošem, CSc. Až za dlouhých 15 let se začal HIPEC provádět ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V současné době se v ČR touto metodou zabývá 5 pracovišť v Praze Nemocnice Na Bulovce, Všeobecná fakultní nemocnice a Thomayerova nemocnice. Dále Fakultní nemocnice Olomouc a Masarykův onkologický ústav v Brně.
Ve Fakultní nemocnici Olomouc byl poprvé HIPEC proveden v únoru 2016 prof. MUDr. JUDr. Dušanem Klosem, Ph.D, MHA LL.M. Do konce roku 2024 bylo provedeno 212 výkonů u 201 pacientů. V rámci jednoho operačního výkonu dochází k četným resekcím a operačním zákrokům odstranění peritonea, omenta, resekce postižených částí střev, cholecystektomie, splenektomie, resekce metastáz na játrech, u žen jsou velmi často prováděny rozsáhlé gynekologické operace (hysterektomie, adnexektomie). Po takovém náročném chirurgickém zákroku následuje výplach dutiny břišní chemoterapeutikem zahřátým na 42°C po dobu 30-90 minut. To vše představuje velký zásah do organismu a s tím i související náročnou rekonvalescenci.
Cílem práce je statisticky vyhodnotit hospitalizaci pacientů po CRS+HIPEC – např. celkovou délku hospitalizace, dobu trvání operačních výkonů, množství podané krve a krevních derivátů v průběhu operace, reoperace z důvodů pooperačních komplikacích, počty zavedených invazivních vstupů, délku realimentace a rehabilitace pacientů.
Statistická analýza byla provedena u všech pacientů, kteří podstoupili HIPEC+CRS ve Fakultní nemocnici Olomouc od roku 2016 do konce roku 2024 prostudováním jejich chorobopisů, lékařských a ošetřovatelských záznamů.
Ze statistického šetření vyplývá, že pooperační období a rekonvalescence je pro pacienty
po tomto výkonu náročná. Z lékařských studií je ale známo, že díky této metodě se posouvá přežití pacientů z týdnů až měsíců na roky, minimalizují se systémové nežádoucí účinky chemoterapeutik a jejich terapeutické účinky se maximalizují.

Název abstraktu: Nádory slinivky břišní
Autor: Bc. Kateřina Kohoutová

Abstrakt
Úvod: Rakovina slinivky břišní je nejzhoubnější nádor gastrointestinálního traktu. Česká republika svojí incidencí 23 nový případů na 100 tis. obyvatel je druhá nejhorší v Evropě a pátá na světě. Naše centrum ve FNKV s počtem 95 operací za rok 2023 je největším pracovištěm v České republice, které se problematikou zabývá. Tato přednáška se zaměřuje na problematiku těchto nádorů.
Cíl: na vlastním souboru nemocných dokumentujeme nutnost včasné diagnostiky a rychlé stratifikace nemocných k adekvátní léčbě.
Metodika: V období 2021-2023 bylo operováno na chirurgické klinice FNKV s nádory slinivky břišní celkem 253 nemocných (77, 58 a 95). Celková mortalita se pohybovala mezi 7,15 (3.97% ; 10.33%) až 10,6 (6.01% ; 14.12%). Centrum vysoce specializované péče hepatopankreatobiliární chirurgie ve FNKV je pevně začleněno do Komplexního onkologického centra s velkou spádovou oblastí. Chirurgická péče pokrývá celou oblast všech výkonů na slinivce od resekcí včetně resekcí cévních až po výkony miniinvazivní (laparoskopické a robotické). Přednáška se zaměřuje na možnosti a typy chirurgické léčby, její úskalí a specifikace.
Závěr: Zhoubné nádory slinivky břišní vzhledem k jejich narůstající incidenci a závažnosti by měly být směřovány do Center vysoce specializované péče, kam se naše klinika počítá. Radikální chirurgický výkon v kombinaci s léčbou onkologickou je jedinou nadějí pro nemocné na jejich přežití.

Manažment ako praktická činnosť existuje už veľmi dávno. Historické dokumenty svedčia o tom, že už v dávnej minulosti existovali aktivity, ktoré si vyžadovali plánovanie, organizovanie a vedenie ľudí ako aj ich kontrolu. Potreba riadenia vzniká všade tam, kde pracujú ľudia spoločne. Cieľom manažmentu v ošetrovateľstve je vytváranie podmienok na dosiahnutie požadovanej kvality ošetrovateľskej starostlivosti v primárnej, sekundárnej i terciálnej sfére. Spôsoby ako tento cieľ dosiahnuť, vyplývajú zo všeobecnej teórie manažmentu a zároveň zohľadňujú osobitosti zdravotníckeho prostredia i ľudí, ktorí ošetrovateľskú starostlivosť poskytujú, aj tých čo ju prijímajú.
Efektivita znamená, že sa správne využíva potenciál ľudských zdrojov operačnej sály (pracovný čas a energiu) tak, aby sa zvládla pracovná úloha s nadhľadom, čo najlepšie a v optimálnom čase. Práca na operačnej sále má byť systematická, sústavná a správne rozdelená. Z hľadiska prevádzky je neplánovaná práca menej hospodárna, z hľadiska pacienta prináša neistotu v príprave na operáciu. Prednosťami tímovej prace sú efektivita, väčšie spoločenské uplatnenie jednotlivca, jeho odborný rast a získavanie podnetov na prácu. Uvedené aspekty sa stali východiskami empirickej časti práce, ktoré boli zadefinované v hlavnom cieli tejto práce:
Hlavným cieľ: ,,Zmapovať proces efektivity práce na operačnej sále roboticky asistovanej chirurgie.“
Analýzou činnosti práce OZSaRCH sme zistili, že v rokoch 2011-2023 bolo vo FNsp FDR Banská Bystrica vykonaných systémom da Vinci 4880 operácií. Aby sme zmapovali efektivitu práce na OZSaRCH definovanú v hlavnom cieli rozhodli sme sa realizovať výskum s hlavným cieľom: ,,Merať čas, ktorý strávi kolektív OZSaRCH nad určitou činnosťou, v porovnaní s efektivitou pracovného času.
Efektívnosť pracovných procesov a konečný výsledok nie je ovplyvnený len samotnou šikovnosťou zamestnanca. Pokiaľ sú zabezpečené vhodné pracovné podmienky, produktivita k tomu priamo úmerne stúpa. Je veľmi dôležité, aby v organizácii práce na operačnej sále nehľadelo len na konečné ciele, ale brali sa do úvahy aj faktory, ktoré môžu počas procesu ovplyvňovať produktivitu zamestnancov. Faktory, ktoré boli predmetom nášho výskumného šetrenia a mohli vplývať na efektivitu pracovného procesu v sledovanom výskume od januára až marca 2024, sme zadefinovali v premenných výskumu a sledovali sme ich vzájomný vzťah. Závislou premennou bol pracovný čas (8 hodinová pracovná zmena), ktorá sa menila v závislosti od nezávislých premenných – príchod operatéra, príchod asistenta, príchodu anestéziológa, od času zahájenia anestézie, turnover time, od času prebúdzania pacienta.
Z celkovej analýzy efektivity vyťaženosti operačných sál OZSaRCH sa zistilo, že priemer vyťaženosti operačných sál v hodnotách relatívnej početnosti bol od januára 2024 – marca 2024 od 74,03 % do 86, 81 % pre všetky chirurgické odbory využívajúce operatívu metódou da Vinci .Priemerný čas pracovného nadčasu bol 1 hodina 13 minút a priemerná percentuálna hodnota dňa po pracovnej dobe bola 31,2 %. Štatistickou analýzou sme potvrdili, že k predlžovaniu pracovného času a predlžovaniu operačných výkonov prispeli viaceré aspekty. V globálnom pohľade je hlavnou príčinou neskorý príchod lekárov (chirurgov a anestéziológov na operačnú sálu). Potvrdil sa predpoklad, že existuje súvislosť medzi neskorým príchodom chirurga a oneskoreným začiatkom operačného programu. Hodnota Pearsonovej korelačnej analýzy bola r = 0,387, na hladine štatistickej významnosti p ˂0,001 ako aj neskorým príchodom anestéziológa a omeškaním začiatku operačného programu. Hodnota Pearsonovej korelačnej analýzy je v štatisticky významnom pozitívnom vzťahu k oneskoreniu príchodu anestéziológa na operačnú sálu, r = 0,689, p ˂ 0,001. Neskorý príchod lekárov chirurgov vo vzťahu k určenému harmonogramu práce na operačnej sále podľa štandardu dosahoval v priemere 41 minút pri prvom operačnom výkone. Oneskorený príchod dominoval v odbore gynekológia, na druhom mieste bola urológia a tretia v poradí bola chirurgia . Z celkovej analýzy príchodu anestéziológa na operačnú sálu pri I. OV (N 160) výsledky analýzy ukázali, že anestéziológ tiež prichádza na operačnú sálu v priemere o 17,35 min. neskôr. Vyťaženosť lekárov chirurgických odborov, počty lekárov chirurgov, anestéziológov v súčasnosti môžeme považovať za predpokladanú príčinu neskorých začiatkov operačných programov, ktoré nám potvrdzujú aj dosiahnuté štatistické ukazovatele v našom výskume. Pozitívnym ukazovateľom je aj skutočnosť, že príchod pacienta na operačnú sálu (zvezenie z oddelenia), nebolo dôvodom oneskoreného začiatku operačného výkonu vo všetkých poradiach OV 1-3. Dobrý ukazovateľom k efektívnosti práce na OZSaRCH je aj práca operačných sestier a nižšieho zdravotníckeho personálu. Z hľadiska všetkých operačných výkonov (N = 116), t.j. bez ohľadu na odbornosť, sa ukázalo, že priemerný turnover time (TOT) bol 31,44 min. Najrýchlejší TOT trval 15 minút, najpomalší turnover 60 minút a štatisticky nepotvrdil koreláciu medzi výmenou pacienta a predlžením pracovného času, (r = 0,104, p = 0,277).
Základnou úlohou každej skupiny je dosiahnutie vytýčeného cieľa, ktorý by jednotlivec nemohol splniť sám. Každý člen kolektívu by sa mal vnútorne stotožniť s potrebou splnenia úlohy a cítiť spoluzodpovednosť. Tomuto cieľu by mali byť podriadené aj osobné ambície.

Základem chirurgické léčby karcinomu prsu je odstranění nádorového ložiska z prsní tkáně a
vyšetření spádových lymfatických uzlin. Časné nálezy s nehmatnou lézí předoperačně
značíme a většinou indikujeme prs záchovné výkony s vyšetřením resekčních okrajů.
V některých případech však není možné prs zachovat a je indikováno odstranění celého prsu
(mastektomie).
Cílem předkládané práce je podání informace o aktuálním stavu v chirurgické léčbě pacientek
s karcinomem prsu na pracovišti autorů s důrazem na nástroje moderní technické podpory.
Současné přístrojové vybavení je využívané zejména při odstraňování nehmatných lézí a
detekci sentinelové lymfatické uzliny. Použitím Sirius Pintuition Localization Systém je
možné detekovat drobné léze prsu označené předoperačně markerem Sirius Pintuition Seed. K
intraoperačnímu zhodnocení kompletnosti odstranění nádorového ložiska je využíván
samostatný rentgenový kontrolní systém Mozart ® TomoSpec. Ruční gamma sonda a barvení
pomocí indocyaninové zeleně (ICG) jsou využívány k detekci sentinelové lymfatické uzliny.
Moderní přístrojová technika je nenahraditelnou součástí vybavení operačního sálu, která
přináší řadu benefitů pro zkvalitnění chirurgické léčby karcinomu prsu.

Úvod
Každý den využívá a aplikuje podtlakovou terapii (NPWT) nespočet zdravotnických pracovníků na různé typy ran. Na trhu nespočet zařízení určených k léčbě podtlakem. Pokud jsou tato zařízení používána bezpečně v rámci komplexního léčebného programu, NPWT může podpořit proces hojení. Na druhou stranu, nesprávné použití může pacientům způsobit újmu. Riziko chyb se zvyšuje, pokud zařízení NPWT obsluhují nezkušení nebo neškolení zdravotníci. Pouhá aplikace NPWT pěny a fólie bez důkladného zvážení celého procesu, nebo bez znalosti kontraindikací a možných komplikací, může ohrozit pacienty a vést k nárůstu komplikací v léčbě, což v zahraničí může vyústit i v právní spory. Správný výběr pacientů, volba vhodné pěny, správné nastavení zařízení, pravidelné sledování pacientů a pečlivě nastavený proces péče a dokumentace pomáhají minimalizovat
rizika.

Metodika
Přednáška se zaměřuje na komplikace, kontraindikace a praktické chyby, které mohou nastat při aplikaci a používání podtlakové terapie. Obsahuje také fotografické znázornění těchto chyb a jejich následné korekce. Kromě toho se přednášející věnuje tipům a trikům pro aplikaci v anatomicky obtížně přístupných oblastech.

Závěr
Nemocnice by měly usilovat o implementaci vzdělávacích programů zaměřených na dovednosti a znalosti zdravotnického personálu v oblasti podtlakové terapie.Tato školení by měla zahrnovat znalosti o materiálech a typech pump, porozumění různým režimům podtlakové terapie a protokolům používaným v praxi, schopnost efektivně řešit problémy a správné ovládání zařízení. Tato problematika by měla být řešena prostřednictvím praktického výcviku a demonstrace konkrétní NPWT
pumpy, která je v zařízení využívána.

Ve své přednášce budu prezentovat kazuistiku 14letého chlapce s úrazem oka s fatálními následky. V mém sdělení bych chtěla poukázat na to, jak nebezpečné je manipulovat se zábavní pyrotechnikou. Také připomenout obecné zásady první pomoci při úrazech oka a základní péči o oční protézu.

Úvod: Delirium je akutní a v čase kolísající kvalitativní porucha vědomí, která je stále častěji diagnostikována u pediatrických pacientů, zejména v intenzivní péči. Incidence deliria na pediatrických ARO/JIP se pohybuje mezi 17 - 25 %, u dětí na UPV až v 50 %.1 Klinicky se delirium u dětí projevuje různě, od hypoaktivity pacienta až po hyperaktivitu a neklid. Výzvou diagnostiky deliria u dětí je jejich někdy omezená ochota spolupráce. Existují hodnoticí nástroje: Cornellovo hodnocení pediatrického deliria (CAPD) nebo p(S)CAM-ICU (The Pediatric (Preschool) Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit)1, které využíváme na našem oddělení a zvyšují objektivitu a přesnost naší diagnostiky.


Cíl: Prezentace V noci spát ve dne bdít sdílí naše zkušenosti s deliriem u pediatrického pacienta. Prezentace si klade za cíl také zvýšit povědomí o problematice deliria, jeho včasnou detekci a multidisciplinární přístup k managementu deliria u pediatrických pacientů v intenzivní péči.


Výsledky (kazuistika): 16-letý pacient přijat na KDAR pro akutně vzniklou kvalitativně-kvantitativní poruchu vědomí, diagnostikována encefalitida. V dětské nemocnici byl pacient hospitalizován dohromady 132 dní. Pacient následně propuštěn do domácí péče, lucidní, orientován, částečně soběstačný, bez známek infekce. V léčbě deliria bylo využito jak farmak, tak i nefarmakologických postupů.


Závěr: Včasná identifikace a management jsou klíčové pro zmírnění nepříznivých dopadů spojených s deliriem, které zahrnují nejen prodlouženou hospitalizaci, zvyšují mortalitu, ale způsobují také dlouhodobé kognitivní poruchy u pacientů.2 Strategie přístupu k pacientovi s deliriem zdůrazňují nefarmakologické intervence, jako jsou úpravy prostředí (např. zvuková hygiena), zajištění adekvátní kontroly a tlumení bolesti a podpora normálního cyklu spánku a bdění. Farmakologická léčba pouze mírní agitaci a jejím cílem je ochrana pacienta před sebepoškozením.3



Literatura:

1. Dhingra S. Delirium in Pediatric Intensive Care Unit: Frequency, Causes, and Interventions. Indian J Crit Care Med Peer-Rev Off Publ Indian Soc Crit Care Med. 2021;25(6):620-621. doi:10.5005/jp-journals-10071-23864

2. Salluh JIF, Wang H, Schneider EB, et al. Outcome of delirium in critically ill patients: systematic review and meta-analysis. The BMJ. 2015;350:h2538. doi:10.1136/bmj.h2538

3. Liviskie C, McPherson C, Luecke C. Assessment and Management of Delirium in the Pediatric Intensive Care Unit: A Review. J Pediatr Intensive Care. 2021;12(2):94-105. doi:10.1055/s-0041-1730918

Ve svoji přednášce vás seznámím s dvěma kauzami iatrogenního poškození u děti, jejich průběhu a léčení a období rekonvalescence.

Dále s problematikou plastiky, která byla na naší klinice řešená. Ať už z medicínského hlediska, nebo estetického.

Operace diep laloku u žen s rakovinou prsu, následná pooperační péče s významnou rolí sestry. Chirurgické komplikace kýly ve vaku břicha, řešené z vitální indikace.

Komplikovanou pacientku po plastické estetické operaci, u které se diagnostikoval Morbus crohn. Co jí tato nemoc způsobila, jak zkomplikovala průběh jejího post operačního období a následné období plné zvratů.

Bude definovaná multidisciplinární spolupráce s chirurgickou klinikou.